Když jste v mladém věku a někde vás něco píchne, zabolí s největší pravděpodobností mávnete rukou a necháte to být, ale čím bude člověk starší a starší, bude to horší a horší. Možná zkusíte a částečně vám pomůžou od bolesti nějaká cvičení, ale nezbaví vás ji úplně, protože neřeší počáteční příčinu. A tak, když bolest přetrvává a je nesnesitelná, co uděláte? Jdete k doktorovi. Co udělá doktor? Prohlédne vás a řekne: „Vypíšu vám vyšetření na ortopedii, objednejte se a zatím budete na neschopence.“
Jdete na ortopedii a tam vám řeknou: „Přijďte za měsíc máme plno.“ Po měsíci jste opět na ortopedii a řeknou vám: „To vypadá na výhřez plotny L4-5,“ a vypíšou vám papír na neurologii, tam se objednejte (ten výhřez L4-5 vám už řekl obvodní lékař).
Jdete na neurologii: „máme moc plno, přijďte za měsíc a půl.“ Po měsíci a půl přijdete na neurologii, tam vás začnou „třískat“ kladívkem do kolen! Potom se na vás párkrát podívají, jestli nejste simulant, párkrát na vás sáhnou, aby potvrdili výrok ortopedie: „To je jasný, to je výhřez plotny L4-5, dáme rehabilitaci na 6 týdnů.“
Po 6 týdnech? To nepomohlo! A tak vám řeknou: „Uděláme CT a magnetickou rezonanci a uvidíme… To je jasný s tím už se nedá nic dělat, jedině operace!“ Šance 50 na 50, že dopadne dobře a to, že pomůže, je ještě menší šance.
Sečteno podtrženo jste víc jak 3 měsíce PN(pracovně neschopen), peníze skoro žádné, jistota taky žádná a psychika o té radši nemluvíme.
Když se ještě jednou zamyslíte nad tímto příkladem, co musíte podstoupit za „honičku“, kolik vás to stojí sil, času a zeptáte se někoho, proč taková honička, tak vám odpoví to je „STANDARDNÍ POSTUP“. Standardní postup čeho? Kdo na tom profituje a vydělává? Pacient? Těžko! Pacient je nanejvýš znechucen a vezme za fakt to, že už se s tím nedá nic dělat, jen operace a pacient „hází“ otazníky zda jít, či nejít na tu operaci a projít všechna předoperační vyšetření.